Ježíš v Getsemanské zahradě

Pro Velikonoční období vám milí přátelé ze srdce posílám obraz s Ježíšem v Getsemanské zahradě, kde se udál rozhodující impuls pro osud celého lidstva i naší planety Země. Děj mi byl předložen mým „Duchovním vedením“ při napojení se na Akašický záznam z Vůle Boží a pro přenos nové světelné struktury z Jeruzaléma pro posilu našeho duchovního vývoje v principu Lásky Ježíše Krista.

Děj v obraze zachycuje okamžik Ježíšova rozhodnutí, kterému předcházelo hluboké utrpení, když pocítil zradu svých přátel a tíhu našeho hříšného světa. Nerada bych popisovala toto Jeho osobní utrpení, které nikdo z nás neprožil a ani neprožije, proto je pro mne posvátné. Důležitým bodem a impulsem pro Ježíše byl děj s Archandělem Gabrielem (dole na levé straně) a Andělem s léčivou fialkovou energií boží lásky, kteří mu sdělili závažnou informaci o osudu celého lidstva, které ztratilo veškerý kontakt s Duchovní dimenzí. Zajímavé je, že Arch. Gabriel přinesl poselství Panně Marii o příchodu spasitele Ježíše a teď o Jeho znovuzrození. Předloženy mu byly dva děje a to kam by se lidstvo ubíralo bez Kristovy Lásky a kam s Láskou, která překoná tuto temnou smrt a otevře bránu do věčnosti pro setkání s naším milovaným Otcem Nebeským.

O Kristu a jeho Lásce bych však ráda napsala pár slov, které se týkají přijetí Jeho zlaté životodárné energie do naších srdcí. Nikomu nic samozřejmě nechci vnucovat, jen bych z hloubi své duše každému přála, aby byl šťastný a našel smysl svého života z pohledu věčnosti, kde platí zákon, že pravé tvoření musí vzejít z podstaty milujícího ducha. Někdy nám osud naloží tíhu, která nás pokoří a přiměje pokleknout až na zem, někdy i do hlubokých bažin. Ale i z bažiny přece může vyrůst krásná květina s cejchem Lásky Ježíše Krista. Každý se jistě ocitl v životní situaci, kdy nevěděl kudy ven. Vždy nám někoho Bůh pošle, když pokorně požádáme. Osobně a vnitřním cítěním jsem si však v takové bezmoci z celého srdce přála pomoc od Otce nebeského, aby mi poslal mé pravé Já s energií Krista. Je to snad troufalost, nebo silná důvěra? Podívejme se na Ježíše v obraze, který vyjímá své Duchovní srdce a chce nám darovat z něj plamínek Jeho Lásky. Tento plamínek je věčný a proto nemůže ani zhasnout. Pokusme se na chvilku zklidnit, na nic nemyslet, otevřít svá srdce a přijmout tento dar v hořícím plamínku. Cítím příjemné teplo, plamínek Lásky od Ježíše se ustál a začal plápolat v nitru každého srdce, začal sílit a přes naše ruce touží jít ven. V tuto chvíli zamířil můj zrak ke květince, vedle níž sedím a tak jí pohladím s představou malého srdíčka s plamínkem od Ježíše. Mám radost, protože mohu předávat tento plamínek lásky všemu, čeho se jen dotknu, na koho pomyslím - následuji Ježíše. Dívám se na měsíc, hvězdy v obraze, které sledují děj pod olivovníkem a jeho kořeny jakoby obživly, dotýkají se a proplétají kol Ježíšových noh. Přijímají jeho blahodárnou energií a dávají mu na oplátku svojí sílu, kterou bude na kříži nutně potřebovat. Každý člověk, který má silné kořeny ve spojení s Matkou Zemí, má i stejně silnou „korunu“ v nebi a proto jej neporazí ani ten nejsilnější vichr. Kámen, kterého se Ježíš dotýká, začal z Jeho doteku hřát a opětuje mu zpětně svojí nezlomnou sílu v důvěře ve spravedlnost Otce Nebeského. S dovolením sem ještě vložím vzkaz (lexigram) od slovních druidů, že „skála“ znamená s přesmyčkou „láska“. A tak budeme sílit i my z této lásky, nic neočekáváme, jen milujeme, pomáháme a tvoříme z inspirace ducha. Všechno, co potřebujeme je nám dáno v pravý čas. Tolik jen z prostého základu jednoduchosti našeho bytí a pevně věřím, že je silnější, než všechny činy pocházející z egoismu a lidské sobeckosti, která je také hloupá a neznalá svého dopadu.

A jak tedy chápu ve svém dosaženém vědomí Mystérium na Golgotě? Tato událost zasáhla ve vývoji nejen lidstvo a zemi, ale i celou hierarchii bytostí ve vyšších světech včetně záhrobí. Naší víru si můžeme ověřit jen ve svém životě na základě naších rozhodnutí a následně zpětného dopadu. Ať je už jakékoliv, můžeme vše vyhodnotit a jít dál s novou zkušeností. S Kristovou sílou lásky můžeme dát všemu nový „Život“, nebát se , vstát a začít znovu. On je přece naše „Cesta“, když jej přijmeme, jako součást našeho každodenního života. Jsme jím prolnuti v každé naší buňce, ožívá v nás Jeho učení v „Pravdě“ i když byla s ním ukřižovaná. Díky tomuto mystériu se může vše znovu zrodit v každém duchu, který jeho lásku přijme. Poté bude pochopená Jeho moudrost spojená s čistotou ženského principu, všechna podobenství budou zářit v Pravdě, kterou se nebudeme bát žít na celé planetě Zemi. Krev, která řinula z Ježíšových ran se po silné bouři vsákla do útrob naší překrásné Země, která již přes pohled duch. Oka září ve svém éterickém těle prolnuta Kristovým světlem a kolem ní se tvoří zářící prstenec utkaný z lidských milujících duchů, kteří přijali jeho Světlo Lásky. Toto světlo bude sílit, jako ten plamínek v každém lidském srdci a nakonec se naše milovaná planeta rozsvítí, jako Duchovní Slunce Krista a započne zde slíbená tisíciletá říše Božího království. Tolik z mého vnitřního prožití a pochopení, které může být inspirací i pro někoho jiného, kdo najde ve svém životě něco krásnějšího, jemu blízkého a potřebného k pochopení své cesty. Prožívání v Kristu je bezedné, protože pochází z naší Pravlasti a tou je VĚČNOST LÁSKY OTCE NEBESKÉHO. Doprovodnou hudbu si můžete kliknutím pustit zde.

Přeji všem požehnané Velikonoce a krásné láskyplné prožití nastávajících dnů. S láskou Daniela