Karel IV. - O přijetí principu Krista
Drazí přátelé,
jako duše souznící s Duchem našeho národa a hodnotami Kristovy Lásky, si dovoluji předat své poznání a posilující napojení Ducha i duše našeho šlechetného panovníka a Otce vlasti Karla IV. k jeho jubilejnímu výročí 700 let od narození.
Životopis a jeho zásluhy stavitelské jistě každý dobře zná, nebo si je může najít na internetu, či v odborné literatuře. Proto se v tomto slavnostním období zaměříme na současné vibrace v přítomnosti a energie jeho šlechetného Ducha, které otevřenému člověku mohou pomoci pochopit vzácné hodnoty ducha i duše, která se ubírá cestou skutečné lásky Kristovy. Začneme popisem symbolů na obraze, které mi byly předloženy mým duchovním vedením, a také jejich významem.
V první řadě si také připomeneme, že Karel IV. byl Rytířem se všemi ctnostmi a příkladem mužského principu našim synům. A to nejen v konání, ale i svým obrácením na víru Krista, když měl živý sen s Andělem o poranění na pohlaví vienského vévody Giuga pro hřích smilství. Byla to neděle 15. srpna, na niž připadlo Nanebevzetí Panny Marie a silné působení této vibrace čistoty ženského principu ve stvoření nebylo jistě náhodné. Po tomto snu také došlo u Karla IV. k obrácení a přijetí skutečného principu Krista do jeho srdce. Což nám je předloženo na obraze energeticky i pro odvahu mužům a ochranu ženám našeho národa. Tak tedy začneme Duchem našeho národa po levé straně, českým znakem a větvičkou našeho národního stromu, kvetoucí lípy. Všimněte si, že Duch je oděn v okolí šíje barvami naší státní vlajky, což odpovídá silným vibracím páté čakry. Další symboly šesticípé hvězdy na čele a rovnoramenného kříže ve dvou srdcích na vrcholu jistě každý dobře zná, vypovídají o síle pra-stvořeného Ducha pro vyvolený národ. Po pravé straně jsou zachyceny energie kněžny Libuše, které sahají až do její předešlé inkarnace v blízkosti Krista. Erb plamenné orlice symbolizuje dar jasnozřivosti a znovuzrození v další generaci. Břečťan v zlatavém nádechu je symbolem rodu Krista, nikoliv pokrevní cestou fyzických těl, ale inkarnací silných Duchů do každé vývojové epochy lidstva. Jeho počátek sahá až do doby starých esejců, kteří se modlili skoro 100 let za příchod spasitele Krista. Učení esejských (v překladu zbožných) se předávalo pouze slovem - živoucím logem. Ježíš také u nich studoval od svých 12 do 30 let. Také nikdy nic nenapsal, pouze někdy svým apoštolům do písku nějaké symboly. Kdo se chce skutečně něco dozvědět a následně ze srdce prožít, tak věřte, že „učitel“ se dostaví v pravý čas. Je však prostý a nenápadný jako vše pravdivé a mluví k nám hlasem našeho srdce. Obzvlášť v dnešní záplavě guruů, různých učení esoterických pravd, je třeba být opatrný a naslouchat bytí tichému zvonku květů v naších srdcích. Tím netvrdím, že tato cesta nemusí být pro někoho prospěšná a poučná. Málokdo však již dnes zná tiché mlčení a předávání skutečných - prožitých hodnot v pravý čas pro druhé, jak činil i náš drahý panovník Karel IV.. V tom postupu tkví velká síla. Duch svatý na obraze nám to vše k pochopení harmonizuje a předává až od kořenů. A nakonec se zaměříme na přijetí principu Krista, který nám náš drahý Karel IV. doporučuje na základě svého poznání. Levou rukou přijímá do svého srdce Kristovo poselství v symbolu ostatkového kříže v objetí růží červených a bílých (lásky a čistoty). Skutečné přijetí Kristova principu do každého lidského srdce následuje přeměnou naší životní (hadí) síly, která začíná v oblasti kostrče a je úzce spojena s pohlavní sílou.(….připomínám sen s andělem o poranění na pohlaví…). Při rozpravě s mojí známou dr. neurologie, která se také zabývá alternativním léčením, mne napadlo přiblížit tuto oblast míchy, která je rovněž spojena s nervovou soustavou, asi takto: Představte si, milí přátelé, tuto kořenovou čakru jako kořeny stromu, který přijímá živiny z naší Matky Země a je zaléván vodou s živinami paprsků (zlatých spirálek) Kristovy energie. Stoupáním hadí síly vyplavuje vše nečisté a jakoby pere naše energetické obaly doběla. Tento proces očisty může trvat i desítky let. Poté nám vyroste podél páteře silný kmen s touto mízou (ochranou), větvemi plných voňavých květů (čakrami) utvoří na vrcholu překrásnou Korunu našeho kosmického Kristova vědomí se všemi ctnostmi, jako je i ta Svatováclavská na našem obraze. Tato životní síla i se zlatým jablkem poznání a moci nám je předložena v podobě symbolu zlatého meče, jeho vítězství nad temnotou (nevědomím) je jisté jen s pomocí vibrace čistého ženství. Symbol bílé lilie a přijetí lásky naší Matky Boží je s touto skutečnou silou spojen. Kristus se objeví sám, až uzná určitý stupeň zralosti duše a zažehne (přeprogramuje) jakoby laserem v kořenové čakře naše DNA. Slabý jedinec by tento zásah nemusel přežít. Přijetí této životní síly se nedá nějak popsat, protože se dá pochopit až živoucím prožitím. Karel IV. byl také posledním panovníkem, který byl Zasvěcenec. S tím souvisí také vybudování Nového Jeruzaléma v Praze (srdci Evropy) pro přenos energií božího světla Kristova. Jeho díla nesou také vibrace věčnosti a jsou nezničitelná jako vše, co nese punc Kristovy žité Lásky s Jeho principem.
Následuje odkaz s výňatky z Vita Karoli Quarti a slova, která při čtení na mne blikala zlatavou barvou. Snažila jsem se je poskládat tak, aby vyzařovala jejich skutečný význam poselství. Má ruka při psaní byla opět vedena, jako při kresbě uvedeného obrazu.
„Když pak budete kralovat po mně, ozdobeni korunou královskou pomněte, že i já jsem kraloval před vámi a mé fyzické tělo bylo obráceno v prach a v hlínu červů. Karel IV. měl v sobě mnoho pokory a ve svém životopise se nepovyšuje nad ostatní. Popisuje lidský život, jako polní květ, nebo stín. Všichni jsou si rovni a každý by měl mít čisté svědomí s vírou s nadějí ve vzkříšení. Nic si do hrobu nevezmeme, ale naše skutky, které zde vykonáme po nás zůstanou. Každý duch člověka je součástí jednoho celku - božího království. Panovník je tedy posel z nebe, který by se měl s láskou a spravedlivou moudrostí starat o své království na zemi. Duch moudrosti a spravedlnosti je v každém z nás, jen jej třeba oživit a to lze jen s pomocí Kristova principu a jeho vědomí. Vyvarujte se proto lakomství, aby jste mohli poznat pravé bohatství. Varujte se špatného spolčování a špatných rad, protože se svatými budete svatí a se zkaženými zkažení. Neboť hřích je nakažlivá nemoc. Nehřešte proti Duchu svatému spoléhajíc příliš na milost boží, protože tím se o vás vzdaluje. Nedopřávejte u sebe místa hněvu, ale mírností, neboť mírnost vítězí nad hněvem a trpělivost nad špatností. Nezáviďte jeden druhému, ale mějte raději lásku mezi sebou, neboť závist plodí zášť. Kdo nemá lásku ke svému bližnímu, nebude ji mít ani bůh k němu a ve své zlobě zahyne. Kdo však má lásku, miluje a je milý bohu i lidem. Bude - li se chtít srdce vaše povyšovat, pokořte se, nechť k vám nevkročí noha pýchy. Pýcha je nemilá Stvořiteli i lidem šlechetným a proto nemá pyšný milosti u Boha ani u lidí. Zdrtí jí pak Bůh na konci „sesazuje mocné z trůnu a z prachu pozdvihuje ponížené“. Nebuďte rozmařilí v jídle a v pití, jak činí ti, „jejichž bohem je jejich břich“. Zdržujte se od zla zahálky, aby vás nestáhla svou tíží do prohlubně pekla. Duch svatý také odchází z těl, které se oddají smilstvu. Blahoslavení neposkvrnění na cestě životem, kteří chodí v zákoně božím: “Aby vaše bytí bylo, jako strom, který je zasazen podle toku vod, který plod svůj vydá časem svým a listí jeho neopadá, ale zapsán bude v knize Života, kde jsou zapsána jména spravedlivých. To vám ráčiž dát ten, který byl hoden otevřít Knihu Života a pečetí její. Neboť tam je také psáno: “Otcové naši vypravovali nám“.
Toto poselství všem předávám z rukou duchovního srdce a božím požehnáním.
Daniela Filipi
PS: Související článek - Poselství sv. Václava a Jeho Koruny